Máte doma školáka? Přáli byste si, aby přicházel domů šťastný, úspěšný a veselý? Místo toho chodí domů smutný, nemluví, vzteká se, když se blíží čas odchodu do školy a prostě nechce chodit do školy? Takhle jste si ten začátek školního roku rozhodně nepředstavovali…
Přečtěte si, jak dětem nezprotivit školu. Jak je nepřetěžovat, ale zároveň naučit učit a plnit samostatně své povinnosti. Naučte je mít školu rád.
Školní dítě
Je normální, že může nastat období, kdy Vaše dítě nechce chodit do školy. Radost ze školy je něco, co se rozvíjí postupně, Důležité je vytvářet pozitivní prostředí pro učení a podporovat dítě v jeho zájmech a cílech.
Obrovský podíl na prožívání dítěte ve škole má učitel. Učitel je ten, který musí umět v dětech vzbudit čistý zájem, motivovat je a neshazovat. Učitel by měl sledovat, jak Vaše dítě zapadá do třídního kolektivu…
Co když už prvňáček nechce chodit do školy?
Pro prvňáčka je nástup do školy velkým krokem vpřed. První den jsou s ním rodiče, ale co ty další dny? Jak mu školu přiblížit tak, aby ho to v ní stále bavilo? Jak se zbavit strachu, že nechce chodit do školy?
1. Komunikujte.
Zajímejte se, co se ve škole děje. Mluvte s dětmi o zážitcích, co se jim líbilo, co pro ně bylo těžké. Jak se ve škole cítí. Každý problém i smutek je poloviční, je-li sdílený.
2. Podporujte jejich zájmy.
Každé dítě je jiné a když objevíte, že jednoho zajímá fotbal a druhého příroda, podporujte ho. Obvykle to, co děti baví, jsou oblasti, ve kterých budou moci vyniknout a být v nich dobří! A dítě potřebuje být v něčem dobré, vystavět si na něčem své sebevědomí.
3. Řešte překážky.
Každé dítě musí ve třídě překonávat samo sebe. Mluvte s ním o překonávání překážek. Neřešte je za ně, dejte mu nejprve šanci, aby to zvládlo vyřešit samo. Vyslechněte, poraďte a nechte dítě situace vyřešit. Veďte ho k postupnému přebírání zodpovědnosti za svůj život. Ptejte se, jak to ve škole dopadlo. Co cítilo.
Jedná-li se ale o vážné problémy, jako je například šikana, pak je bezesporu namístě o situaci mluvit také se školou.
4. Vytvořte prostředí pro učení.
Každé dítě potřebuje svůj učební prostor. I vy, když pracujete v zaměstnání, máte svůj stůl, svoje místo. Vytvořte s dítětem jeho zázemí. Pověste nad stůl nástěnku s rozvrhem. Nalepte i veselou fotografii. Nakreslete obrázek. Fantazii se meze nekladou, nicméně někdy méně je více. Příliš rozptylující prostředí ruší. Hlavně ať se tam dítě cítí dobře.
5. Buďte pozitivní.
Oceňujte snahu dítěte. Věřte mu, že školu zvládne. Zajímejte se i Vy o nové věci. Potvrzujete tím, že učení je dobrodružství a objevovat nové věci stojí zato.
Ze začátku se vyplatí učit se s dítětem, pěstujete mu návyk, jak se učit. Pokud k tomu budete přistupovat pozitivně a s radostí, bude k tomu stejně tak přistupovat Vaše dítě.
6. Režim.
Stanovte si pravidelnost pro školní dny. Čas na učení, odpočinek a spánek. Děti mají rády stabilitu a jistotu. Vyplatí se to.
Zároveň nezapomeňte dát dítě i prostor pro volný čas na hry a odpočinek. Hra je pro prvňáčka stále něco, skrz co si zpracovává své trable, emoce, sociální situace. Nepřetěžujte ho nadmírou kroužků.
7. Zapojujte se do života školy.
Účastněte se školních akcí i rodičovských schůzek. Umožní Vám to znát lépe prostředí školy, můžete komunikovat aktuální témata s učiteli. Zároveň opět budujete pozitivní náhled Vašich dětí na školu.
8. Respektujte individuální tempo.
Každé dítě se učí jiným tempem. Buďte trpěliví a respektujte jeho individuální potřeby. Nechtějte mít z nadaného matematika literárního tvůrce…
9. Samostatnost.
Učte dítě samostatnosti. Zabalit školní batoh, připravit na další den, obléknout se, rozbalit svačinu. Samostatnost je důležitou dovednost. Dítě, které zvládne tyto věci vyřídit samo, se cítí schopně a to je klíčové! Proč by dítě chtělo chodit do školy, když tam bude bez Vaší pomoci absolutně neschopné?
10. Sociální dovednosti.
Učte dítě, jak se chovat ve společnosti. Navštěvujte divadla a koncerty. Důležitou součástí je správné stravování, používání příboru.
Učte ho také, jak komunikovat které věci, jak má řešit situace, které mohou nastat. Jak má řešit problémy, které už nastaly.
Proč dítě nechce chodit do školy?
Dříve než začneme hledat řešení, proč dítě školu nesnáší, proč nechce chodit do školy, musíme porozumět příčinám. A těch může být několik. Problémy s učením, problémy s vrstevníky nebo nedostatek motivace.
Prvním a hodně důležitým krokem je rozhovor s dítětem a pochopení jeho problému. Najděte si čas, kdy je dítě odpočaté, klidné, spokojené a otevřete toto téma.
Jak postupovat, když dítě nechce chodit do školy?
Poskytněte podporu a porozumění.
Dítě potřebuje vědět, že se o něho zajímáte. Vytvořte otevřený prostor pro rozhovory a vyjádření emocí.
Hledejte pomoc.
Dalším z důvodů, proč Vaše dítě nechce chodit do školy, můžou být problémy s učením. Specifické poruchy učení jako je dyslexie, dysgrafie, dysortografie úzce souvisejí se školními dovednostmi, proto se “objevují” právě na začátku školní docházky. Pokud cítíte, že se dítě u čtení nebo psaní hodně trápí, vyhledejte odbornou pomoc.
Stejně tak může být pro dítě velmi náročné sedět ve třídě nonstop, udržet pozornost, zůstat v klidu, což může, ale také nemusí, být příznakem syndromu ADHD.
Vykomunikujte svá podezření s učitelem, výchovnou poradkyní, školním speciálním pedagogem, nebo se obraťte přímo na Pedagogicko-psychologickou poradnu. Dítěti i Vám bude líp, pokud budete rozumět tomu, proč se to děje.
Vytvořte prostředí.
Pomozte dítěti rozvíjet lásku k učení. Nenuťte ho dlouho se učit. Vytvořte výukové kartičky, použijte pinterest, kde najdete tipy na barevné počítání a doplňovačky.
Zájmy a koníčky.
Podporujte zájmy vašeho dítěte. Uvidíte-li, že ho začínají zajímat dějiny, podpořte ho nákupem knih k danému tématu.
Únava
Opakuji se, ale pravidelnost je pro dítě velkou podporou v jeho životě. Čas na úkoly, hraní a odpočinek. Kroužky a vlastní zájmy ano, ale nezapomeňte, že pro zdravý vývoj je nesmírně důležité mít volný čas na volnou hru, neorganizovaný program. I tohle je jedna z důležitých dovedností pro život.
Sociální kontakty.
Mějte přehled o kamarádech svého dítěte. Pro mnoho dětí jsou vztahy s vrstevníky důležité a ovlivňují jejich pocity ve škole. Podporujte vaše dítě ve vytváření přátelství.
Naopak, cítíte-li, že je něco špatně a dítě nechce chodit do školy, bojí se, zbystřete. Ptejte se ve škole, ptejte se dítěte, co se děje. Jak zapadá do třídního kolektivu? Neobtěžuje ho někdo? Umí se vymezit a nastavit spolužákům své hranice?
Realistické očekávání.
Děti často trpí i tím, že od nich dospělí očekávají víc než zvládnou. Věřme jim, podporujme a oceňujme.
Příklad.
Příklady táhnou. Příklady jsou tím, co vychovává. Ukazujte kladný postoj ke vzdělání a učení. Učte se nové věci. Společně relaxujte, nabírejte sílu. Choďte na procházky a mějte na děti čas. Dělejte zkrátka to, co chcete od svých dětí.
Rady, jak si školu zamilovat
Školní rok může pro mnohé děti znamenat stres. Pro rodiče je to výzva, jak pomoci svým dětem změnit tento postoj a podpořit jejich pozitivní vztah ke vzdělání. Zde najdete rady, jak toho dosáhnout.
Porozumění a řešení problému.
Rozhovor s dítětem může odhalit, proč nechce chodit do školy. Když si dítě stěžuje na matematiku, znamená, že potřebuje vaši pomoc.
Povzbuzujte, oceňujte.
Děti často potřebují povzbuzení a ujištění, že jsou schopny dosáhnou úspěchu. Oceňujte. Pomáhá to zvyšovat a posilovat jejich sebevědomí. Pokud se ve škole cítí neúspěšně, může to být další důvod, proč Vaše dítě nechce chodit do školy.
Vytvořte místo pro studium.
Vybavte ho knihami a vzdělávacími hrami. To může dítěti pomoci cítit se pohodlněji při učení.
Zájmy.
Podporujte dítě. Učí-li se ve škole o historii, můžete společně navštívit památky, diskutovat o historii. Můžete provádět experimenty, které souvisí s tím, co se ve škole učí .
Komunikace s učiteli.
Aktivní zájem o školní dění pomáhá včas zjistit případné problémy a řešit je. Při setkání s učitelem se můžete dozvědět, jak dítě ve škole pracuje.
Vlastní zkušenost
Na závěr moje zkušenost.
Mám tři děti. Když byly malé, můžu říct, že pro mě jako matku a učitelku byl cíl naučit je pořádně číst. Představa, že budou o hodinách čtení zdržovat a ostatní děti se jim budou posmívat, byla pro mě hrozná. Takhle žádné moje dítě číst nebude! A opravdu. Syn byl silný dyslektik a po roční dřině a každodenním čtení přišla velká pochvala.
“Takhle dobře číst dyslektika jsem nikdy neslyšela,” tvrdila třídní učitelka.
Jestli můžu poprosit za Vaše děti, naučte je číst. Čtení souvisí se všemi předměty. V matematice si musí přečíst slovní úlohu, v prvouce musejí vybírat z různých řešení. Ve třídě s dvaceti dětmi je málo času číst tolik, aby si písmena zafixovaly. Děti potřebují Vaši pomoc. Apeluji na rodiče prvňáčků. Jsou to nervy, vím o čem mluvím, ale vydržte!
Držím palce!
