žárlivost mezi sourozenci

Žárlivost mezi sourozenci: 6 tipů, čeho se ve výchově vyvarovat

máme miminko

Narodilo se Vám miminko a Vy namísto toho, abyste si to s celou rodinou jenom užívaly, řešíte naschvály od staršího? Chová se nemožně? Upozorňuje na sebe všemi možnými způsoby? Pojďte si přečíst mé zkušenosti a doporučení!

“Žárlivost není velká láska, ale nedostatek úcty k sobě.” André Gide

Co je žárlivost a jaké faktory ji způsobují.

 Žárlivost je emoční stav, který se vyskytuje nejen u dětí. Děti žárlí na sourozence, na rodiče, ale i na kamarády. Pocit žárlivosti může být způsobem mnoha faktory. 
 

Jedním z nich je nedostatek pozornosti, kterou rodič dítěti věnuje. Dalším faktorem je ztráta pozice v rodině při narození mladších sourozenců. Také děti projevují žárlivost vůči předmětům, hračkám, které vlastní jejích kamarádi. 

Žárlivost děti projevují různými způsoby. Pláčou, vztekají se, odcházejí nebo se nafukují. V tomto článku bych chtěla skrze příběhy z praxe nabídnout návod, jak s dětmi  pracovat. Svoji zkušenost uvádím pro pochopení pocitů, které mohou děti prožívat. V závěru nabízím povzbuzení do každodenního života.

Osobní zkušenost se žárlivostí

Moje první vzpomínka na osobní žárlivost sahá do věku dvou let a dvou měsíců. Opravdu si pamatuji den, kdy moje malá sestra ležela na gauči a já jako dvouletá schovaná za dveřmi se smíšenými pocity sledovala, co dělají rodiče. Takový zvláštní pocit, že si mě nevšímají a všechny hlavy dospělých jsou otočené k malému miminku. Cítila jsem se divně. Někdo cizí se nasunul přede mně. 

Chvíle, které patřily mně, se musely dělit a rozdělovat. 

Možná právě toto moje prvotní žárlení přerůstalo dál a když mně bylo asi pět let, podrazila jsem sestře schválně nohy a ona upadla. Tu zlobu a nenávist pětiletého dítěte si pamatuji. Musela do nemocnice a to jsem se fakt bála a prožívala velké výčitky

Moje žárlení a boj o pozici v rodině bylo dlouhodobé a zpětně si uvědomuji, že bych si tenkrát moc přála, aby se mnou někdo promluvil. Potřebovala jsem slyšet, že mě mají rádi. 

Když mně bylo 12 let, narodila se druhá sestra. Nevím čím to bylo, ale v tomhle věku jsem na takhle malou sestru nežárlila. Spíš jsem se svoji druhou sestrou bojovala o její lásku. 

Dnes všechno žárlení odnesl čas a jsem vděčná zato, že mám sestry, na které se mohu  spolehnout.

Školní střípky se žárlivostí

Ve škole v pozici učitele se se žárlivostí potkávám často.  Děti na své mladší sourozence žárlí hodně a mají potřebu o tom ve škole mluvit. Svěřují se s odmítnutím nebo nevyslechnutím rodičů. 


“Já to mamce říkala, ale ona věří spíš mladšímu bráchovi,” stěžovala si holčička a vyprávěla o rozházených hračkách a o uklízení v pokojíčku. 

Berme své děti vážně!

Ve své praxi jsem se setkala i s takovou velkou žárlivostí mezi sourozenci, že bylo třeba odborné pomoci.
 

Jak pracovat se žárlivostí sourozenců

Je rada, jak co nejlépe pracovat se žárlivostí? Jak rozsoudit spor a být spravedlivým rodičem? 

Chci Vás ujistit, že pochybnosti  jsou normální. 

Chci Vás také ujistit, že vše, co děláte, děláte úplně nejlépe jak dovede. Vy sami jako rodiče intuitivně cítíte, co máte udělat. Věřte své intuici a věřte sami sobě. 

Pojďte si teď přečíst dva důležité momenty…

Spor sourozenců 5 let a 2 roky

5tiletý stavitel a dvouletý bořitel stavebnice. 
 
Ve chvíli, kdy stavitel postaví z kostek hrad a mladší sourozenec bourá, maminka:

“Nech ho, on tomu nerozumí, on to nedělá schválně, vždyť si to znovu postavíš.”
 
V této chvíli starší stavitel prožívá nespravedlivost.  Je potřeba se za stavitele postavit!
 
“Vidím krásný hrad, nemůžeme bourat.”  
 
Tato věta, popis situace je jednoduchou cestou ke kladnému sourozeneckému vztahu. Nehodnotíme ani stavitele, ani bořiče, jen nastavujeme pravidla a popisujeme, co vidíme.

 Sourozenci 10 a 8 let – rozbitý mobil

Přirozenou reakcí při hádce sourozenců, kdy se rozbije mobil je domlouvání, obviňování a vyčítání.

“Kdyby jste se k sobě chovali lépe, nikdy by se to nestalo.”
 
“To jsem věděl, jste bez mobilu oba.”
 
“Já to říkala, mobil si nezasloužíte ani jeden.”
 
Tyto reakce jsou monologem dospělého a na závěr následuje zpravidla trest

“Koupíš mu nový telefon, nebo dáš svůj, když jsi mu ho rozbil.” 
 
Tuto situaci popisuji proto, abychom si uvědomili, co sourozenci prožívají. Pokud zareagujeme přesně takto, často pod vlivem svých vrozených vzorců, prožijí vztek a ještě větší nenávist vůči sobě navázejem.
 
A když ještě dospělí řekne: 

“A teď se omluv!”

Je nenávist vůči sourozenci na nejvyšším bodě. 

Vždyť vy jako rodič kolikrát ani nevíte, co se stalo a jak to bylo a soudíte? 
 
Zamyslete se i vy. Dokázali byste se omluvit někomu ve chvíli, kdy prožíváte vztek?

5 tipů, jak na dětské emoce. 

Co se děje ve Vašem těle a co dělat, když prožíváte vlastní vztek? Jak na emoce dětí? 

Řešení existuje.

Po vydýchání nebo uklidnění celé situace si vyslechněte, co se stalo. Zaujměte neutrální postoj – nehodnoťte ani jednoho sourozence. Hodnoťte situaci.
 
“Vidím rozbitý mobil. Co s tím uděláme?”
 
Věřte, že dítě samo přijde s návrhem, že telefon pomůže opravit nebo přidá peníze na opravu.

Pokud by dítě nepřišlo samo na řešení, dáme mu čas.

“Budu ráda, když mně přijdete říct, jak jste se dohodli.”

A věřte, že se dohodnou i omluví. Musí spolu komunikovat, přebírají odpovědnost za celou situaci. 

6 tipů, čeho se ve výchově vyvarovat

1. Rozdělujte rovnoměrně pozornost mezi všechny sourozence. 
“Teď se musím učit s bratrem, ty si jdi do svého pokoje.”

Je třeba umět rozdělit čas. Naplánujte si čas se svými dětmi a věnujte jim i individuální přístup.  Věnujte se každému zvlášť. Právě to může u dítěte  vzbudit pocit, že jsou pro Vás opravdu důležití. Každé dítě je jiné a každé potřebuje jinak dlouhý čas Vaši lásky. 

Dělejte si holčičí chvilky, chvilky pro mámu a syna…Najděte si nějaké společné rituály, aktivity, které Vás budou sbližovat.
2. Nedávejte sourozence za vzor.
V rodinách, kde je velké porovnávání dětí přetrvává nenávist do dospělosti.

Sourozenci prožívají nespravedlnost. Dítě se cítí méně důležité a méně milované než jeho sourozenec. Dochází k narušování stavu mezi nimi. Je tedy důležité rozdělování vaší pozornosti mezi sourozenci vyváženě a spravedlivě. Děti si uvědomí, že jsou oba důležití.

Pokud jeden ze sourozenců sní celý oběd a druhý se v něm nimrá, proč dávat prvního za vzor? Nimrání se v jídle u jednoho sourozence vůbec nesouvisí s tím druhým.

 Obzvlášť důležitý je tento princip u holčiček. 

“Vezmi se z bráchy příklad.”

 

Každý má své osobní kvality, oceňujte a podporujte individuálně každého sourozence. 

3. Dejte sourozencům vybrat a rozhodnout o svých vlastních zájmech a aktivitách, aby nemuseli dělat to, co sourozenec.
 “Fotbal máme v rodině, budeš chodit s bráchou.”

Poslouchejte dítě. Snažte se mu porozumět, co je pro něho důležité, co ho baví.

Hledejte rovnováhu mezi školou a jeho aktivitami.  Buďte otevření k novým aktivitám. Mějte na paměti, že každé dítě je jedinečné a může mít odlišný přístup k rozhodování o aktivitách. 

4. Pořádejte aktivity společně a podporujte sourozenecké hry.

V různé věkové kategorii lze podporovat různé hry. Od 3 až 6 let jsou to deskové hry, stavebnice, malování, míčové hry. 

Od 6 až 12 let společné projekty jako stavby, zahrádkaření, míčové hry, stolní deskové hry. 

Od 12 let jsou děti rádi za společný výlet, výrobu videí nebo deskových her. 

Důležité je, aby hry děti bavily a podporovaly jejich vztah a komunikaci. .

5. Neobviňujte, neponižujte.
“Zase jsi to neudělal, není na tebe spolehnutí.”

Když dítě cítí, že je stále z něčeho obviňováno, vede to k pocitům viny a nejistoty. Je nutné spíš s dětmi  komunikovat než obviňovat. Je důležité být dítěti vzorem , umět se omluvit a ukázat jim jak se vyporádat s chybami a poučit se z nich. Co třeba:
 
“Vidím neuklizený pokoj, rozházené hračky. Co s tím uděláš? Kolik potřebuješ času?”
6. Respektujte soukromí každého sourozence a jeho vlastní místo v rodině. 

Sourozenci mají právo na soukromí a respektování svých hranic. Je důležité vytvořit domácí prostředí, které podporuje respektování soukromí každého sourozence. Svůj prostor a zdravou komunikaci. Učit se vzájemnému respektu k sobě navzájem. 

Máme nástroj k řešení

Zní to všechno jednoduše, ale v praxi se Vám nedaří se žárlivostí pohnout? Vnímám jaké problémy s sebou žárlivost nese, proto jsem napsala pro Vaše děti pohádku, která Vám téma žárlivosti otevře a pomůže Vaše dítě rozmluvit a následně řešit.
 
Pohádky pravidelně s dětmi čtu během hodin etické výchovy a to, jakým způsobem je dovedou otevřít mě samotné přijde až neuvěřitelné. Děti potřebují mluvit o tom, co prožívají. A pohádka jim pomůže s porozuměním svých pocitů, k uvědomění si, že žárlivost je normální pocit, který ale má řešení a nad kterým máme moc my.
medved

Pohádky šesti emocí

Jak medvěd Tom žárlil na svou mladší sestřičku a další nejčastější dětské pocity. 

Pomůžeme Vám Vaše děti rozmluvit!

Povzbuzení na závěr

V článku jsme prozkoumali téma žárlivosti mezi sourozenci a přečetli si pár námětu na práci.  Zjistili jsme, že sourozenecká žárlivost je běžná a může být způsobena různými faktory. 

Je mnoho způsobů, jak situace řešit a sourozenecké vztahy podporovat. Jedním z nejdůležitějších je však komunikace a vyjadřování emocí mezi rodiči a sourozenci. 

Nezapomeňte, že Vy jste dětem vzory, jak komunikovat, jak spolu vzájemně vycházet, domlouvat se a respektovat. 

Žárlivost mezi sourozenci není nic neobvyklého, ale je důležité ji řešit a využít ji jako příležitost  ke vztahovému růstu a posílení rodinných vazeb. 

Pokud se rodiče zaměří na podporu pozitivního a zdravého prostředí pro sourozence může být žárlivost překonána a rodina může být pevnější než kdy dříve.

 Použité zdroje: – https://chat.openai.com/
 

Diskuze

Nákupní košík
Přejít nahoru